V avizovaných osm večer spustilo něco, co mě překvapilo. Ne že bych si Smatanovou doma sám pustil, vůbec ale nebyla špatná. Kytarová muzika, místy příjemně hlučná, kterou – jak teď koukám na internet – si i s texty Smatanová sama píše. To všechno servíruje se sympaticky civilní, mladou tváří.
Proč to ale píšu.
Už jsem si zvyknul nebo zvykám na to, že Slováci na rozdíl od nás mají euro, Tatry a padesát kilometrů do Vídně. Můj „objev“ Smatanové mi ale evokuje otázku, na kterou si pořád neumím odpovědět: Může my někdo vážně vysvětlit, proč nejpopulárnějším českým zpěvákem je směšně toporný, sedmdesátiletý symbol trapnosti a hnusu Husákova socialismu?
Chápe někdo, proč se pořád Čechům tak líbí? A hlavně – proč se líbí mladým Čechům, protože ti se všech těch anket zřejmě účastní?