Reklama
 
Blog | Marek Švehla

Novinářská svoloč a já

„Kdo hlídá hlídače?“ ptají se často ti, kdo mají výhrady k práci policie nebo státních zástupců. Stejně se ale můžeme ptát, když sledujeme práci českých novinářů. O jejich chybách a větších či menších selháních by se šlo bavit hodiny. Problém navíc je, že novináři se vzájemně kritizují jen neradi - už jen proto, že sami sobě jsou nejen kolegy, ale zároveň i konkurencí. A kritizovat konkurenci se - jak známo - moc nesluší.   Přesto se čas od času najde výjimka s kuráží. To je teď případ šéfkomentátora Hospodářských novin Petra Kamberského. Ten se na svém blogu (blog.ihned.cz/kambersky) do novinářů opravdu obul, když dochází k závěru, že „my novináři jsme svoloč“. (Nebo-li chátra, sebranka, holota, lůza.)

Než vydáme příkaz k rozehnání zdejších redakcí, stojí za to podívat se na Kamberského argumenty. Ty souvisí s nedávno schváleným zákazem zveřejňovat v médiích policejní odposlechy a rozhodnutí Klause tento z ciziny kritizovaný zákon podepsat. Kamberský s rozhodnutím Klause souhlasí. Vadí mu totiž, že novináři to se svými odposlechovými objevy přehnali. Už prý nejde o veřejný zájem, ale nechutné vytahování soukromých rozhovorů, na kterých akorát poznáme, kdo, komu a jak nadává.

 

Jde o pozoruhodně přímočarou logiku. Podle ní bychom mohli prohlásit za svoloč kdejakou profesi a nakonec se třeba kvůli močení na veřejnosti prohlásit za českou svoloč a schválit k tomu zákaz nočního vycházení.

Reklama

 

Podobně scestně vyznívá zobecňování i v případě novin. Je pravda, že Jaroslav Kmenta z MF Dnes si z bezkontextového zveřejňování policejních odposlechů udělal slušnou živnost. A je taky pravděpodobné, že každý bulvár s chutí zveřejní každého vola a kreténa, který Topolánkovi vypadne z pusy. Je ale v rámci logiky becherovkového krále Miloše Zemana tvrdit, že „všichni novináři jsme svoloč“.  A je v rámci logiky nezdolnou imunitou ověnčených poslanců z toho vyvozovat, že kvůli ledabylému zacházení s informacemi je správné zakázat informace jako takové.

 

Kamberský míní, že novináři svým odporem proti zmíněnému zákonu hájí jen „své vlastní zájmy“. (Myšleno zájmy tisknout peprné detaily ze soukromí známých lidí a vydělávat na tom peníze a slávu.) To tvrzení je scestné proto, že jej nikdy nepůjde vyvrátit. Mohl bych teď tvrdit, jak se v Respektu diskutuje o veřejném zájmu. Jak filtrujeme důležité informace od těch, co jen působí na první signální. Nebo jak si myslíme, že (ať žije patos!) být novinář je něco jiného než živit se jako novinář. K trumfnutí argumentu "stejně hájíte jen své zájmy" to ale stejně nestačit nemůže.

 

Vždy mi připadalo, že Zemanovy odsudky novinářů musí mít vzhledem k jeho pověstnému „šarmu“ a průhledné účelovosti zcela opačný efekt. Teď je ale na místě expředsedovi ČSSD pogratulovat: plody jeho pěstitelství přece jen vyrašily.