Paroubkovo vítězství vypadá impozantně, je ale otázka, co z něj vyvozovat. Šéf ČSSD má zřejmě pravdu, když říká, že lidi hlasovali proti vládě. Z tohoto pohledu jsou volby špatné především pro ní. Krátce před předsednictví EU vzniká dojem, že si lidi vládu hrubě nepřejí a to může vyvolat větší tlak na poslance při hlasování o nedůvěře.
Číst výsledky voleb směrem do krajů je značně těžší. Co vlastně dělala ODS v krajích špatně? Nebo spíš co vlastně dělala vůbec?
Privatizovala malé nemocnice, zatím ale není známo, že by kvůli tomu fungovaly hůř. A k privatizaci krajských nemocnice ani ODS neměla odvahu.
Další věcí je korupce. Nedávný článek v Respektu o stavebních zakázkách na Liberecku ukázal jednu velmi podstatnou věc: velmi podezřené rozdělování stavebních zakázek, jak jej ODS praktikovala na radnicích, se přeneslo výš na krajská zastupitelstva. Starostové malých obcí kolem Liberce vypovídali, jak je kraj trestá za to, když se vzepřou poslušnosti a organizují si soutěže o zakázky podle svého, rozuměj mnohem průhledněji mimo zajetá korupční bratrstva. V tomto směru není špatné, že se vazby v krajích střídáním garnitur přeruší.
Je ale ČSSD nebo dokonce komunisti s tomto směru důvěryhodnější? To se uvidí, vzhledem k poměrům zavedeným v některých krajích ODS to ale není rozhodně vyloučené.
Za třetí – rozdělování peněz z EU. Časopis Týden otiskl nedávno text o tom, jak se tyhle dotace rozdělují například ve baště ODS – ve středních Čechách. Stovky milionů tak úředníci přiklepli na stavbu luxusních hotelů a další „turistiku“ pro bohatou klientelu. Na projekty určené běžným lidem se podle článku nedostalo.
Tohle všechno (mimo jiné) mohlo lidi proti nynějším správcům krajů popudit. Otázka je, nakolik si teď polepšili. Všude bude vládnout ČSSD s někým dalším. Někde zřejmě i s komunisty. To povede k plíživému legitimizování exbolševiků jako přijatelného koaličního partnera, na druhou stranu může být jistou výhodou si (krajské) vládnutí komunistů po dvaceti letech vyzkoušet. Co od něj čekat?
Těžko říct. Rozhodně budou tlačit na opětovné zavedení neziskových nemocnic, které v minulosti vedly k velkým dluhům a neposkytovaly lepší péči než ty dnešní akciové.
Zřejmě také nebudou nakloněni zřizování a podporování různých alternativních škol, které pro rodiče rozšiřují možnost volby vzdělání pro jejich děti. Alternativní školy či třeba porodnice ale nevznikají až na výjimky ani dnes. Také budou držet různé sociální služby, například sociální ústavy, v jejich konzervativní podobě, o užitečné privatizaci ani nemluvě.
Krajské reprezentace mají také velký vliv na rozvíjení kontaktů s partnery za hranicemi, v čemž se od komunistů zřejmě nedají čekat zázraky už jen proto, že politici v Polsku, Německu či Rakousku do styků s nimi nepohrnou.
Jestli jde čekat nějaké snižování korupce, je otázka. Komunisti byli dosud mimo sítě propletených mezi politiky a firmami, což je dobře. Se sociálními demokraty alespoň za vlády Zemana jsou ty nejhorší zkušenosti (viz gripeny, dálnice do Ostravy, ruský dluh atd).
Opakuji ale – střídání garnitur může být po čtyřech, někdo dokonce osmi letech užitečné. Paroubkovo drtivé vítězství v krajích bych tedy a priori neoznačoval za „hrozné“ a počkal si na praktické kroky. Ten první se ukáže už brzy – při hlasování o důvěře vlády, která by minimálně z důvodů hladkého průběhu našeho předsednictví EU měla vydržet. Žádné reformy se nedají čekat, to ale bylo jasné už před volbami.
Ještě dodatek – opravdu tristní mi vlastně připadá na výsledku voleb jediná věc: s jakým klidem Češi zvolí politika, jemuž chodí na večírek lidi policií vedeni jako spolupracovníci s mafiemi a jako bonbonek tam po sobě střílí.