Reklama
 
Blog | Marek Švehla

Jak se jako Čech neztrapnit

Po delším čase jsem se včera rozhodl jít do parlamentu – podívat se na emoce kolem hlasování o vládě. „Americká privatizace mezinárodního práva…,“ slyším už v šatně hřímavý hlas z televize, na níž běží jednání v sále. Procházím rentgenem, připínám visačku novináře a mířím po schodech nahoru. „Tahle vláda nedokázala ani zabránit vzniku koncentračního tábora na Guantanáámu,“ slyším z dalšího reproduktoru tentokrát ženský hlas. Připomene tý komunistce někdo, že Guantánamo "vzniklo" už za Zemana? říkám si v duchu a postupuji dál. Jindy rušné kuloáry, odkud dohoda ODS a ČSSD nedávno vyhnala televizní kamery a nechala uklidit sedačky, na nichž si krátili hodiny čekání novináři, jsou skoro prázdné. Před projevy ze sálu se ale nedá utéct. „Kolega Jičínský zmiňoval mafiánský kapitalismus, ale může být kapitalismus ze své podstaty jiný než mafiánský?“ ptá se pro změnu mladý mužský hlas. Že by obživnul Klement Gottwald?

Člověk nesmí od svých poslanců čekat moc. Vrchol hlouposti a demagogie je vysoko nad očekávání. Klidně ať se hádají, provokují, třeba i trochu uráží, může to být zábavné a taky inspirativní, když je to inteligentní. S hloupostí, před níž se nedá utéct, se ale člověk smiřuje těžko.

Třeba když paní Jakoubková den po volbě prohlásí, že by mohla vzniknout stejná vláda ve stejném složení a se stejným programovým prohlášením jako ta svržená. (Ranní probuzení zřejmě nebylo u Jakoubků úplně příjemné.)

Nebo když nám paní Zubová včera jako argument pro „nedůvěru" sdělila, že kdyby třeba v Maďarsku padla vláda v době jeho předsednictví, taky by nám to všem bylo jedno. Jasně, řidiči MHD z Drážďan je to možná jedno, v tom se nemá smysl s paní Olgou přít, problém ale je, že to není jedno Angele Merkelové a vůbec celé evropské politické elitě. A na těch přece jen záleží trochu víc.

Reklama

Po odchodu z parlamentu jsem včera večer mluvil s německým ministerským úředníkem, který teď působí na jednom českém ministerstvu v rámci předsednictví EU. Měl výborný přehled, co se stalo a čí zásluhou. Akorát nemohl pochopit několik věcí. V Německu by prý nikdy sociální demokracie (i jiné strany) nesesadily vládu den po svém stranickém sjezdu. „Na sjezdu se přece říká, co chceme být a kam směřujeme. To je třeba pak ve straně probrat, nechat to usadit. Teprve pak se přijímají tak důležitá rozhodnutí, jako je sesazení vlády," říkal.

Hlavně ale nechápal, proč ČSSD nepočkala dva tři měsíce – prý kvůli schválení Lisabonská smlouvy a hladkému předsednictví EU. „Ta nedůvěra vaše předsednictví hodně poškodí. Oni mohli počkat na jeho konec a pak vládu sesadit. Proč to muselo být tak rychlé?"

V tu chvíli si člověk uvědomí, že vysvětlit českou politiku někomu, kdo nerozumí oblíbenému mávnutí ruky a povzdechu – „znáš to", není úplně jednoduché. Kvůli krizi dosud padla vláda na Islandu, v Lotyšsku, Belgii a teď nově v Maďarsku. V Belgii mají problémy velké banky, Lotyšsko a Maďarsko jsou na pokraji bankrotu. Island už v jeho víru. Česko je teď bohužel v téhle společnosti, Topolánkova vláda ale kvůli krizi nepadla. Navíc Česku se nedávno horko těžko povedlo odvrátit to, aby nás investoři házeli do jednoho pytle právě s Maďarskem. A teď, když jsme kvůli předsednictví středem pozornosti, jsme v tom pytli zase. Že by si tohle ČSSD nespočítala?

Proč tedy ta vláda padla? Kvůli tomu, že premiérův člověk přemlouval novináře, aby něco neuveřejnil? To se děje běžně.  Kvůli justiční mafii? Ta je velký problém, Paroubkovi je ale v reálu ukradená, navíc šlo počkat. Nebo kvůli demonstraci síly? Tam už možná přihořívá, jak to ale vysvětlit cizinci a úplně se při tom jako Čech neztrapnit?

Nakonec jsem mu začal vysvětlovat, že Paroubek si chtěl asi vyřešit konflikt svých hejtmanů s „nepřátelskou" vládou, která hejtmanům komplikuje život. Ale je tohle ten důvod? Já fakt nevím.