Ukázky z WikiLeaks:
§ Ruského premiéra Vladimira Putina a jeho italského kolegu Silvia Berlusconiho pojí úzké přátelství, a to natolik úzké, že jsou z toho USA nervózní. Přátelí se už pět let a strávili spolu několik dovolených včetně divokých oslav. Ruský prezident Dmitrij Medveděv je „pomalý a mdlý“. Dokumenty obsahují informace o údajných stycích ruské vlády s organizovaným zločinem.
Být z toho nervózní, je úplně v pořádku, taky bych byl. Že je Medveděv pomalý a mdlý, ví každý demokraticky uvažující Rus. A o spolupráci ruské vlády s organizovaným zločinem se v obecné rovině běžně píše – viz vraždy novinářů nebo lidskoprávních aktivistů.
§ Velkou nedůvěru má americká diplomacie vůči francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, který prý nevynechá příležitost, aby poškodil americkou zahraniční politiku.
Američtí diplomaté určitě nejsou sami.
§ Washington a Londýn mají velmi vážné obavy o bezpečnost pákistánského jaderného zbrojního programu. V Turecku USA velmi pečlivě sledují islamistické tendence tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
Vývoje v Pákistánu se bojí každý, kdo tamní situaci jen trochu zná, a sledovat s obavami vývoj v Turecku snad mají všichni tihle lidé v popisu práce.
§ Pokud jde o jaderný program Íránu, předáci arabských zemí údajně soukromě vybízeli k leteckému útoku na Írán, protože lepší je prý konvenční válka dnes než jaderná válka zítra. Podle ministra obrany USA Roberta Gatese by ale jakýkoli úder plány Íránu jen nanejvýš o tři roky oddálil.
To, že se situace v Íránu nejvíc obávají sunitští Arabové, je známé. Jestli přímo navádí Ameriku k útoku, je novinka. Bez jmen má ale tato informace stejně minimální hodnotu. Írán tohle už určitě dávno ví. Obavy Ameriky podniknout útok jsou taky známé – asi i proto, že vést tři války najednou je zřejmě nad síly každé země. Názor, že by útok problém atomového arsenálu nevyřešil, je zajímavý.
§ V dokumentech je obsažena „devastující kritika“ britských bojových operací v Afghánistánu a stížnosti na nevhodné chování členů britské královské rodiny.
Předpokládám, že Američané to samé ve svém vlastním zájmu řekli svým největším spojencům Britům i do očí. Jestli ne, je to trochu trapas.
§ Dokumenty ukazují na velkou nedůvěru, jakou mají USA vůči afghánskému vedení. Když loni afghánský viceprezident Ahmad Ziá Masúd odjel do Spojených arabských emirátů, vezl s sebou 52 milionů dolarů v hotovosti. Afghánský prezident Hamíd Karzáí je „slabá osobnost“ a paranoik posedlý konspirací.
Nedůvěra vůči Karzáímu – dávno známá věc, hojně popisovaná v komentářích světových novin.
§ Pokud jde o teroristickou síť Al-Káida, jejími hlavními sponzory zůstávají Saúdové. Katar, který hostí americkou vojenskou základnu, je ve svém protiteroristickém úsilí z celého regionu nejslabší a jeho tajná služba se zdráhá proti teroristům zakročit.
Také známá věc. Bylo by zajímavé vědět, jací Saúdové. Zřejmě se nemyslí členové saúdské královské rodiny, ale soukromé osoby v Saúdské Arábii. Pokud by šlo o královy příbuzné, byl by to skandál.
§ Pozornost věnují dokumenty věznici na základně Guantánamo. USA například podmiňovaly uspořádání americko-slovinského summitu tím, že Slovinsko přijme na svém území jednoho z vězňů. Tichomořský ostrov Kiribati dostal za přijetí skupiny dalších vězňů příslib milionů dolarů. Pro Belgii by zase podle amerických diplomatů bylo přijetí většího počtu vězňů z Guantánama „lacinou cestou, jak se dostat v Evropě do popředí“.
O snaze Američanů přesvědčit své spojence, aby přijali vězně z Guantánama, se také běžně psalo. Tyhle detaily jsou možná nové, bylo by ale divné, kdyby v tom nebyly peníze a různé diplomatické tlaky.
§ Diplomatické protokoly obsahují srovnání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s Adolfem Hitlerem. Obsahují profil libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, jehož na jeho cestách vždy doprovází „smyslná ukrajinská blondýna“ jako zdravotní sestra.
Hmmm. Fakt skandální přirovnání…
§ Dokumenty ukazují, jak USA využívají svá velvyslanectví jako součást globální špionážní sítě. Diplomaté mají za úkol získávat nejen informace od svých kontaktních osob, ale i detaily osobního charakteru, značky jejich aut, čísla kreditních karet a dokonce otisky prstů a vzorky DNA.
Záleží na tom, v jakých zemích se to děje. U spojenců by to byl průšvih, jinde mi to připadá jako běžná věc, kterou takoví Rusové dělají jako na běžícím páse.
§ Američtí představitelé dostali úkol vyvíjet špionážní činnost i proti vedení OSN. Diplomatické kabelogramy požadují informace o telefonní síti, kterou využívá vedení OSN, o bezpečnostních opatřeních, přístupových heslech nebo soukromých komunikačních kanálech vedoucích osobností OSN.
To nevypadá pěkně a asi ani není. OSN ale ví, proč sídlí v USA a ne v Rusku nebo Číně. Ale nechci to bagatelizovat.
§ Čínské komunistické vedení podle dokumentů řídilo útok proti počítačovým systémům firmy Google. Čínští hackeři údajně pronikli i do počítačů americké vlády a jejích západních spojenců.
No hurá, takových informací by chtělo víc – to zaměření na USA je trochu asymetrické a tudíž škodlivé. Jenže dokumenty v azbuce nebo čínských znacích WikiLeak asi moc lákat nebudou.