U nás – jak všichni víme – odchází velmi podstatná část dětí z každé deváté třídy do učilišť, kde se připravují na speciální obor, kterým by se pak měly celý život živit. Děje se tak za aktivní účasti učitelů, kteří dětem na konci devítiletky více či méně jasně naznačují, že se pro nic jiného než učňák nehodí. A děje se tak i s přispěním učitelů na středních školách, kteří obvykle mezi sebou „hloupé“ děti nechtějí.
A i když se v poslední době mnoho učilišť snaží zavést maturitu a vůbec rozšířit výuku o obecné znalosti, podstatnému problému, který český školský systém charakterizuje, se zabránit nepodaří: a sice velmi brzkému třídění dětí na „hloupé“ a „chytré“, na ty, co mohou jít na vysokou školu a na zbytek.
V USA chodí děti do Elementary School (1. – 5. třída), Middle School (6. – 8. třída), pak na High School (od 9. třídy výš) a konečně College. Na High School (obdoba naší střední školy) vstupují všechny děti. Samozřejmě ne všechny jí dokončí. Ty pak obvykle končí v různých odborných kurzech, kde si platí výuku nějaké dovednosti. Podstatné ale je, že všechny děti bez ohledu na výsledky na základní škole mají šanci zakončit High School a postoupit na College, tedy univerzitu. High School je zakončena testy (obdoba naší maturity), jejich výsledek pak rozhoduje o tom, co dál. Americký univerzitní systém je velmi pestrý a každá vysoká škola má nastavenou laťku jinak. Některé univerzity berou jen výborné studenty, některé průměrné a některé i podprůměrné.
I když má americký systém spoustu vlastních problémů (nejčastěji se zmiňuje velký rozdíl mezi školami v závislosti na místě), jedno mu nelze upřít: snaží se udržet děti ve škole co nejdéle a snaží se tak děti naučit co nejvíc všeobecných dovedností potřebných pro život.
Má to logiku. Všechny pomocné práce tu dělají přistěhovalci. Odborné řemeslné práce typu zacházení s nějakým strojem se lidé učí obvykle až před nástupem do té které práce. A několikrát za život manuální práci mění.
Naopak dnešní praktický život vyžaduje zvládnout znalosti, které dalece přesahují osnovy specializovaného učiliště. Každý člověk v dnešním světě musí porozumět poměrně složitým bankovním službám, obsluhovat počítače a vyznat se v moři internetu, umět aspoň základy angličtiny, rozumět manipulativnosti moderních médií, umět se učit a hledat si nové informace. Tohle všechno patří k obecnému vzdělání, které člověk získává na středních a vysokých školách.
Hlavní problém českého školství přitom není to, že se nedokáže rychle změnit podle poptávky moderní doby. Hlavní problém je, jak velká část elity pořád tvrdí, že učiliště jsou potřeba. Přitom je to dost pokrytecké tvrzení: sami totiž dělávají všechno pro to, aby jejich vlastní dítě na učiliště nemuselo.