Reklama
 
Blog | Marek Švehla

Máme moc vysokoškoláků? Aneb jak ministerstvo mate veřejnost

Ministerstvo školství chce omezit počty vysokoškoláků, protože už jich je prý v Česku dost. Vychází ale ze špatných čísel.

V Česku je příliš mnoho studentů a je třeba s tím něco dělat. Tahle věta musí napružit nejen desetitisíce lidí, kteří se vloni nedostali na svoji vybranou vysokou školu, ale taky rodiče, kteří mají už roky dopředu stažený žaludek při představě, že jejich dítě zpanikaří u přijímaček a zůstane pod čarou. Nicméně jakkoliv se to zdá absurdní, minulý týden uvedená věta padla na jednom oficiálním ministerském fóru a nebezpečně rychle a nekriticky si našlo cestu do médií. Vše pak stvrdili respondenti internetových anket, kteří hlasovali pro: ano, v Česku je příliš mnoho studentů.

Podrobnější pohled na číslo, na jehož základě se dělají vážné ministerské závěry o nutnosti redukovat počet studentů a pronáší se arogantní tvrzení typu „není nutné zvyšovat“, ale ukazuje něco jiného.

Jedna ze studií Ústavu pro informace ve vzdělávání z roku 2008 (autory jsou Vladimír Hulík a Klára Tesárková) dokladuje, kolik Čechů určitého ročníku narození odchází studovat vysokou školu. Například těch, kterým bylo 18 let v roce 1997, odešlo na vysoké školy v následujících letech pouhých 24%.  Pak to ale rostlo. Čechů, kterým bylo 18 let v roce 2001, odešlo studovat vysokou školu  32,6%. U lidí plnoletých v roce 2004 už to bylo 34,9%. (Studie končí v roce 2007, k číslům je tedy navíc nutné přičíst další desetiny až jednotky procentních bodů za roky 2008, 2009.)

Reklama

Počet vysokoškoláků poroste i dál. Jednak na vysoké školy odchází čím dál víc čerstvých maturantů, také ale čím dál víc lidí se ke studiu na vysoké škole odhodlává později. Zatím nejvíc lidí z jednoho populačního ročníku odešlo na vysokou školu u loňských maturantů.  Nebylo to ovšem 60%, ale zatím pouze 38,5%.

Počet Čechů v maturitním věku byl vloni zhruba 130 tisíc.

Zhruba 90 tisíc udělalo maturitu.

Z nich přibližně 50 tisíc se zapsalo do prvního ročníku na vysokou školu.

Pro náš výpočet nás zajímá jen první a třetí číslo.

Z nich vychází — (50:130).100 = 38,5%

Nutno ještě dodat, že tohle číslo dál o něco vzroste, neboť někteří členové tohoto populačního ročníku nastoupí na vysoké školy až v příštích letech. Není zatím jasné kolik, mělo by jít ale o jednotky procentních bodů.

Jak vznikl rozdíl s ministerským číslem? Vysvětlení je jednoduché: ministerstvo školství k čerstvým maturantům nastupujícím nyní na vysokou školu přičítá hned tzv. odloženou poptávku z minulých let, tedy i starší lidi, kteří šli nyní na vysokou školu kvůli tomu, že se dřív nedostali nebo se pro studium rozhodli později. Těchto lidí je přitom hodně – u všech druhů studia srovnatelně s počtem čerstvých maturantů, u prezenčního studia jde o zhruba polovinu počtu čerstvých maturantů.

Oněch ministerských 60% je tedy součet lidí všech ročníků, kteří se vloni dostali na vysokou školu.

Celý spor přitom není jen disputací o jedno číslo.  V Česku je silně zakořeněná představa, že vysokoškoláků nesmí být „moc“ (obvykle to říkají lidé, kteří už sami na vysoké škole jsou nebo z ní vyšli), a že hlavně si musíme hlídat „kvalitu“ místo „kvantity“. Takže: žádná ohromující kvantita se zatím nekoná a mařit další kariéry talentovaných nebo třeba „jen“ snaživých mladých lidí je příliš vážná věc na to, aby se dala smést řečmi o „klesající kvalitě“, kterou navíc v Česku ještě nikdo v reprezentativním průzkumu nezjišťoval.


Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama