Reklama
 
Blog | Marek Švehla

Kaiser – Švehla – Kaiser

Novinář Lidových novin Daniel Kaiser reaguje na můj minulý blog. Pod tím je moje odpověď a v závěru ještě Danova konečná reakce.

Kaiser píše:

Marek Švehla mě tu v neděli nařkl z profesního selhání. Vrací se k rozhovoru LN s odborářským předákem Jaromírem Duškem z 6. března jakoby objevnou informací, že jsem z Duškova výkladu vypustil místo, kde se ve svém protihomosexuálním tažení navezl do „bisexuála Klause“. Marek z této epizody vyvozuje, že jsem snad ze strachu před prezidentem odboráře cenzuroval – respektive si z odborářových výlevů vybral jen ty, které mi z nějakého důvodu konvenují. Rád bych to upřesnil a taky upozornil na některé pracovní metody Respektu.

Sobotní rozhovor do novin není řadový rozhovor, mimo jiné proto, že se zpovídaným člověkem většinou trávíte mnohem delší dobu – nota bene když se rozhovor natáčí pozdě večer jako v tomto případě. Často z takového setkání bývá i dvouhodinová nahrávka, ze které pak autor rozhovoru nutně musí vybírat jen to podstatné. Kdyby se sobotní stránka přepisovala z mluveného na tištěné slovo v poměru 1:1, stačilo by podle mojí zkušenosti tak asi 30 minut. Otrocký přepis by na celé stránce ale těžko někdo učetl. Navíc skoro v každém takhle dlouhém rozhovoru vznikají slepé uličky, kdy konverzace nebo argumentace narazí do zdi a dál nevedou. I v těchto případech je zvykem neriskovat čtenářovu trpělivost.

Reklama

Klausovskou pasáž jsem z přepisu vypustil právě proto, že v té chvíli se pan Dušek dostal ve svém výkladu přesně do oné slepé uličky. Ke spiknutí konkrétních homosexuálů, kteří prý ovládli dráhy, přiřadil totiž prezidenta s tím, že on dráhy ovlivňuje přes Pavla Béma a Romana Janouška. Mou námitku, že to postrádá (jeho) logiku, protože oba údajní prostředníci jsou snad heterosexuálové, Dušek uznal – a zamumlal něco v tom smyslu, že prý oni jsou jeho vlivové páky. Byl z toho argumentační chuchvalec a nedalo se s ním moc dělat.

Ústředním tématem rozhovoru ale byly odbory, zaměstnanecké výhody a České dráhy – a v tom Václav Klaus nehrál žádnou roli, co by stála za zmínku. Nevím, kdy měl Dušek s Klausem naposledy co do činění, jestli i ho viděl ještě někdy později než po stávce v roce 1997.  S vedením stávajícího ministerstva dopravy i Českých drah co do činění měl – jako jeden z pěti hlavních odborářských vyjednavačů a šéf odborového svazu, který sídlí v budově ČD.

A nakonec je tu (i)relevantnost Duškových vývodů: už od jmenování Gustava Slamečky do funkce ministra se mluví o tom, že nový ministr byl partnerem Topolánkova šéfa Úřadu vlády. Mirek Topolánek mimochodem na aktuální nahrávce vzniklé při focení pro časopis Lui sám vypráví, jak do Gustavova bytu chodil s Lucií Talmanovou, když ještě spolu neměli kde být. Neboli Slamečka byl partnerem Topolánkova spolupracovníka předtím, než ho ODS jmenovala ministrem. O Klausově bisexualitě už veřejně mluvila herečka Eva Holubová, nic, co by mělo obecnější platnost a týkalo se například peněz daňových poplatníků, ze svých slov ale nevyvodila – a Dušek taky ne.

Mám tušení, že Švehlova představa, jak nadbíhám Klausovi, pramení z představy o všemocném démonovi na Pražském hradě, kterého si slabší povahy (nebo málo sebevědomé redakce) předcházejí. Na to mohu říct jediné: ne, tak jsem skutečně neuvažoval. Ale doložit to neumím a asi nemá cenu vysvětlovat to Respektu, kde už dávno podlehli obsesi z Klause a kde nedávno v hlavním článku čísla spekulovali o Klausových kontaktech se sovětskými/ruskými tajnými službami. Jedním z korunních předpokladů textu byla směšná domněnka, že pokud pracovník StB nasazený na Klause navrhoval trestní stíhání a to se neuskutečnilo, zavázali si asi Klause jinak. Takových návrhů pracovníci StB na svoje „objekty“ podali spoustu, politické procesy se ovšem schvaloval na ÚV KSČ a z politických důvodů se nehodilo mít procesů příliš. Ale nechci odbočovat od naší pře, ke Klausovi tedy už jen jedna poznámka: . pokud Marek naznačuje, že inkriminovaná slova byla z uveřejněného klipu vystřižena, lže. O Klausovi Dušek mluvil později, z vyvěšeného klipu se nevystřihávalo nic.

To všechno bych mu řekl, kdyby se mi ozval. Jenže se mi neozval, jakkoliv ve Švehlově textu citované věty prý „říkám“. Použité věty jsem napsal v mailu editorovi Respektu Ivanu Lamperovi. S ním jsem si dopisoval v jiné záležitosti: Lamper v aktuálním čísle v rubrice Minulý týden jakoby citoval z mého komentáře v LN (právě k tématu Dušek-homosexuálové), jenže to nebyl citát souvislého textu, ale svévolně poskládané věty, které v původním textu stály na různých místech. Nelíbilo se mi to a Lamperovi jsem se soukromou cestou ohradil. Ležérně mi odepsal, že co se v jeho rubrice tváří jako citát, nemusí být nutně citát, a pak se p.s. zeptal, jakpak že to bylo s tím Duškem. Na mé vysvětlení už mi neodpověděl, předal ho ovšem k volnému využití třetí osobě, která se předtím naší korespodence neúčastnila.

Nevadí mi, co Švehla cituje, kdyby mi zavolal, řekl bych mu totéž a ještě víc. Jenže právě v tom to je: on mě nevyslechl a přitom vytváří dojem, že ano a že si i potom podržel svůj názor. Taková malá podpáskovka.

Poučení: nespoléhejte se na Respekt, až bude citovat z textu otištěného jinde; a pokud jste náhodou novináři, vězte, že cokoliv, co se týká Vaší novinářské práce, sdělíte známému z Respektu, může každý jeho redakční kolega publikovat a volně zařadit do své konstrukce (podle Švehly je to normální a správné.) Přemýšlím, jestli si nemám založit blog a do něj sepsat všechno, co mi kdy různí redaktoři Respektu vyprávěli o  poměrech v redakci.

 

Švehla píše:

Tuším, že ta situace není pro Dana Kaisera jednoduchá, když k jejímu vysvětlení potřebuje plných 867 slov. Pokud ale shrneme to podstatné z jeho textu: Dan Kaiser potvrzuje správnost mého sdělení (vyhodil zmínku o „bisexuálu“ Klausovi) a nemá nic proti obsahu citací, které jsem ve svém textu použil.

Vadí mu slovo „řekl“, když přece „napsal ve vysvětlujícím mailu“, a mluví o údajném zneužití soukromého mailu. Jenže pojem soukromý tady nesedí: nešlo o žádné soukromé téma (navíc oba pisatelé se sotva znají), za druhé nešlo o vyzrazení osobního názoru určeného jen pro privátní poštu, ale o věcné vysvětlení toho, proč Dan jako novinář postupoval tak, jak postupoval. Vysvětlení bylo tak srozumitelné, že jsem si tu informaci ověřoval už jen u lidí z vedení LN. A za třetí tvrdím, že pokud někdo mluví (nebo si píše) s novinářem, přitom ví, že jde o novináře, a řeší se pracovní témata, musí počítat s možností zveřejnění. Tak to přece pořád my novináři vykládáme ostatním lidem, tak proč by to nemělo platit pro novináře samotné?

A ještě zopakuji, co mi na postupu LN vadilo. Pokud odborář Dušek líčil – podle Kaisera nesrozumitelně – problém drah jako spiknutí jistých homosexuálů a bisexuálů, měla se tahle pasáž vyhodit jako urážlivá, zmatená, nedůležitá. Anebo ji čtenářům podat v její autentické podobě, aby byla Duškova mentální úroveň zřejmá.

Není ale možné vybrat z urážlivých pasáží jen něco, celkově to učísnout a čtenáři pak předložit jako tvrzení, které „dává smysl“. To je eticky špatně a mě dlouho nebylo jasné, proč to Dan Kaiser nechápe. Už to ale vím: on si totiž myslí, že je o problému drah třeba takhle informovat. Tedy jestli se náhodou ti homosexuálové opravdu nespikli, když tam minimálně jeden sedí. A v takto viděném „problému“ už Klaus opravdu vypadá jako nepotřebná „slepá ulička“. Viděno optikou Dana Kaisera – o Klausovi už to víme, tak ho vyhoďme, zatímco o Slámečkovi ještě ne, tak to tam necháme.

PS: Pasovat mě na lháře přičítám Danovým slabým nervům. O „stříhání“ nepadlo slovo. Ale to, že LN daly do zveřejněné audionahrávky jen to, co se jim hodilo, je prostě pravda.

 

Kaiser píše:

Marku, Tvoje snaha omluvit metodu zveřejňování vět ze soukromých mailů je neudržitelná. Samozřejmě že věcně mně nic z těch zveřejněných vět nevadí, ale jde mi o způsoby. Piš si co chceš, tohle se mezi slušnými lidmi nedělá, dokonce ani mezi novináři ne. Kdybych s Ivanem Lamperem chtěl vést veřejnou korespondenci, požádám ho, aby zveřejnil moje ohrazení. Tohle byl privátní povzdech. Posiluje to ve mně nepříjemný dojem, že když Respekt vede svatou válku (například na ochranu menšin), jdou slušné způsoby stranou.

Co se týká ministra Slamečky, nešlo mi o zveřejnění jeho homosexuality, o té už se tuším někde psalo. Ale pokud by byla pravdivá domněnka, že ministra dopravy do funkce jmenovali díky jeho partnerskému vztahu, k čemuž Dušek evidentně mířil, měl jsem ji vypustit? A nebylo by teprve zamlčení takové doměnky profesním selháním? Za formu, jakou Jaromír Dušek zvolil, a za eventuální stupeň, v jakém přeháněl, nese odpovědnost on sám.

Ad stříhání: psal jsi, Marku, že LN zmínku o Klausovi ze zveřejněného klipu vyřadily. Což zní jako stříhání.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama