Reklama
 
Blog | Marek Švehla

Drobil na Šumavě: trochu jasněji, prosím

 

Šumava je v Česku unikátní kus divočiny, za komunistů zakonzervovaný v nepřístupném pohraničním pásmu. Nic podobného v takové rozloze u nás není (a nic na tom nemění ani kůrovec), proto ekologové, zoologové, botanici a spousta laických nadšenců v obavě sledují snahy starostů, kraje a různých podnikatelů Šumavu přizpůsobit turistům a zastavět.

Proto všichni s napětím čekali, jak dopadne první cesta nového ministra životního prostředí a advokáta českého průmyslu Pavla Drobila na Šumavu, která se odehrála tuto sobotu. Takže jaký je výsledek?

 

 

Už průběh Drobilovy cesty vypadá divně. Drobil nevzal s sebou své specialisty na národní parky, které na ministerstvu má, ani s nimi cestu proti všem zvyklostem nekonzultoval. Na svoji prohlídku Šumavy nevzal ředitele tohoto národního parku. Napřed se sešel s místními starosty a lidmi z kraje. Ti ho pak doprovodili na prohlídku parkem. Problém je, že obce jsou svého druhu lobbisty za své vlastní, velmi partikulární zájmy, které se vždy neshodují se zájmy státu. Jen pro dokreslení: jedním z průvodců ministra Šumavou byl starosta Hluboké Tomáš Jirsa, který je přímo napojený na velmi problematické podnikatelské kruhy v jižních Čechách.

Po prohlídce uschlých částí šumavského lesa Drobil velmi neurčitě prohlásil, že je třeba proti kůrovci postupovat jinak než doteď. S ředitelem parku se pak ministr sešel až na konci své cesty a dal mu úkol, aby vymyslel jak. K tomu ještě prohlásil, že je potřeba změnit členění parku a scelit dnes velmi rozdrobené první, nejpřísněji chráněné zóny. To bylo zhruba vše.

Reklama

K tomu několik poznámek:

1)      Je velmi divné, že se ministr – sám naprostý laik – nechává provádět parkem lobbisty a nemluví se svými lidmi, které si stát platí jako experty přes ochranu přírody.

2)      Pokud jde o zásah proti kůrovci, není jasné, co ministr chce. Podél hlavního hřebene jsou lesy prakticky uschlé ze starších kůrovcových kalamit. Tam, kde se v minulosti kvůli kůrovci těžilo dřevo, jsou dnes holiny, které se nedaří zalesnit. Naopak v místech, kde se uschlé stromy nechaly stát, dnes rostou mladé stromy, které by podle odhadů ředitele parku mohly v budoucnu vyrůst v nový les. Starostové – sami zastánci kácení – dnes mluví o pokrytectví vedení parku, které podle nich nechává nejcennější místa Šumavy uschnout a jinde rekordně kácí. To už ale bylo dávno vysvětleno: dnešní masivní těžba dřeva v méně chráněných lokalitách souvisí s orkánem Kirill v lednu 2007. Těžba měla zabránit šíření kůrovce do druhých a třetích zón, letos by měla kulminovat a postupně ustávat. Populace kůrovec by se pak vzhledem ke své omezené životnosti měla podle lesáků a zoologů zmenšit na svoji přirozenou hodnotu. Takže obrovská vlna kůrovce z posledních tří let pomalu končí a už se s ní nic neudělá. Tedy minimálně v těch částech Šumavy, kam se šel podívat ministr Drobil a kde dnes jsou uschlé lesy. Drobil v sobotu prohlásil, že skončí s hnědou Šumavou. Nic takového ale po zcela mimořádné kalamitě, jakou byl Kirill, ale není reálné.

3)      Jde samozřejmě také o budoucí možné kalamity. K jejich řešení by mělo pomoci lepší členění parku. Dnes existuje velmi rozdrobený systém prvních zón složený ze 137 částí. Ministerstvo životního prostředí se už zhruba pět let chystá na jejich scelení, brzdí to ale jeho vlastní nedůslednost a také odpor starostů. Je ovšem nesmysl si myslet, že může vzniknout jedna větší první zóna. Reálné se spíš zdá, že vzniknou čtyři větší plochy a dalších několik desítek malých, řada velmi cenných míst totiž leží na velmi rozdílných částech Šumavy. Sdružování prvních zón tedy podporuje kdekdo, klíčové ale pro ochranu šumavské přírody bude, jak velká nejpřísněji chráněná plocha vznikne v součtu. O to se bude hrát a ministrův názor tady není nijak známý. Jisté ale je, že na dnešní kůrovcovou kalamitu, či s Drobilem řečeno „hnědou Šumavu“, proti níž chce ministr bojovat, co vliv mít nebude. Půjde však o to, na jak velké ploše bude moct park omezovat pohyb turistů, těžbu dřeva a různé aktivity obcí. A jak velkou část šumavského unikátu se povede chránit.  

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama