Reklama
 
Blog | Marek Švehla

Co takhle Klaus a obvinění z velezrady?

Zdá se, že přestává legrace. Český prezident ve středu večer ve zprávách oznámil, že dostal od šéfa britských konzervativců osobní dopis. V něm mu David Cameron sděluje, že po volbách, které podle všeho vyhraje, vyhlásí v Británii referendum o Lisabonské smlouvě. A konzervativci potřebují, aby na ně jejich ideologický souputník Klaus se svým podpisem smlouvy počkal. Válka nervů začíná.

Všichni samozřejmě čekají na Irsko, hned další na řadě je ale Česko. Připomeňme si, že to Lisabonskou smlouvu schválilo v parlamentu a čeká se jen na Klause. Diplomati z EU si v Praze nervózně podávají kliky a vyptávají se, co Klaus udělá a jestli smlouvu podepíše, jak se podle českých zákonů patří. Nejde o formalitu: země jako Francie, Německo a další vidí v Lisabonské smlouvě nástroj na lepší potírání ekonomické krize a věru těžko jim Češi budou vysvětlovat, proč z pouhého trucu jejich paličatého prezidenta musí celý zbytek EU čekat.  Češi ale akorát krčí rameny, nemají totiž co říct. Neví, co vůbec Klaus v téhle naprosto klíčové věci zamýšlí.

 

Takže co bude? Pokud Irové smlouvu schválí, Klaus třeba všechny překvapí a podepíše. Spíš se ale bude vymlouvat na Ústavní soud, jemuž v nejbližších dnech přijde na stůl další stížnost od senátorů – Klausových spiklenců. Ústavní soud může říct, že už smlouvu posuzoval, a stížnost odmítnout. Asi ji ale přijme a během několika měsíců projedná s výrokem – zamítá se.

 

V každém případě by tedy do konce roku 2009 měla být stížnost smetená ze stolu. Volby v Británii jsou na jaře, referendum Cameron slibuje vypsat v červnu. Klaus tedy bude muset odolat tlaku skoro celé EU šest měsíců. Nebude to mít snadné. Bude totiž jednat proti českým legislativním pravidlům (smlouvu schvaluje parlament, prezident pouze spolupodepisuje), proti českým zájmům (další obstrukce vyvolají zcela jistě veliký propad mezinárodní prestiže Česka) a samozřejmě zájmům drtivé většiny Unie, která čeká, aby už mohla řešit důležitější věci, než jsou pouhá rámcová pravidla jejího fungování.

Reklama

Těchto šest měsíců bude Klaus a jeho spiklenci hledat další obstrukce, možná další podání k Ústavnímu soudu. Možná povede řeči o demokratickém deficitu EU a tom, že je třeba dát Britům možnost se vyjádřit, když se o to hlásí. Každopádně vysmívaný Klaus bude mít Unii v hrsti.

Z pohledu Česka půjde o zcela bezprecedentní prezidentskou rebelii, kdy bude na místě se ptát, komu vlastně Klaus slouží – jestli Česku, nebo jestli je jen převodovým kolem ve slibech britských konzervativců. Politici by proto měli mít připraveny nějakou protiakci: a právně nejčistší  je obvinění Klause z velezrady.

Pro připomenutí:  Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.

To odmítnutí ratifikace důležité mezinárodní smlouvy možná splňuje. Podnět podává Senát, soudní řízení vede Ústavní soud.

Každopádně to tedy stojí za úvahu.  V souvislosti s Klausem už se totiž o velezradě jednou mluvilo. A sice v jeho prvním volebním období, kdy odmítal doplnit neúplnou sestavu Ústavního soudu. Senátor Bárta tehdy skutečně návrh na obžalobu z velezrady podal. Brzy poté byl Ústavní soud kompletní.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama